Kdy, kam a na jaké houby vyrazit?
Jak asi většina z vás ví, houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích a následném teplém počasí. Jedna bouřka po delším období sucha ale houbám nestačí. Růst může zastavit povětrné počasí nebo velké teplotní výkyvy.
Kdy?
Nejlépe se houbám daří, když jsou výkyvy teplot a vlhkosti minimální. Nemá smysl vyrážet do lesa hned po dešti. Hřiby se začínají objevovat 8-12 dní dešti, ale pokud dlouho před tím nepršelo, může se tato doba prodloužit až na čtyři týdny.
Kam?
"Na jaře by měli lidi vyrazit hlavně do listnatých lesů, kde rostou například hřiby dubové a kováři. Do smrkových lesů raději až koncem léta," poradila Drahomíra Sukupová z Mykologického klubu v Brně.
Jaké houby?
Na jaře s prvními slunečními paprsky se v přírodě objevují i první houby nezvyklých tvarů, bez lupenů a rourek. Ty ovšem rozpoznají jenom zkušení houbaři. Během jara se lze potkat s jinými houbami, jako je ucháč obecný, smrž kuželovitý, křehutka jarní a kačenka česká. Zmíněné houby mají svoje typické stanoviště.
O něco později zhruba na počátku června se k těmto jmenovaným druhům připojuje chřapáč jamkatý, opeňka měnlivá a župinka zlatozávojná, křemenáč osikový, kozák březový a pravý hřib. Na trouchnivějícím dřevě vyrůstají některé kloboukaté houby. Na kmenech, pařezech a vyvrácených částech dřevin rostou hlívy. Tu a tam na zahrádkách a vyhnojených místech lze sponzorovat v hojném počtu výskyt žampionů.
Letní měsíce poskytují nejlepší podmínky pro růst různobarevných hlubinek, strmělky nálevkovité, bedly vysoké, mechovky obecné, choroše oříše, klouzka sličného, katmanky atd. Houbaři by si v tomto období měli dát pozor na nejedlý hřib (peprný a žlučový). V poslední červencové dekádě je možné v lesích narazit na holubinku smrdutou, čechranku podvinutou, čechranku černohuňatou a klouzka zrnitého. Množství druhů hub v srpnu narůstá. Najít tu lze ryzce, lakovku lakovou, lakovku ametistovou, hřiba žlutomasého, plsnatého a hnědého. Nepochybně jsou i jiné houby, kterých si houbaři ani nevšimnou. Jako je slizák mazlavý, sluka svraskalá, lišky, klouzek obecný a žampion ovčí. Hlavně na konci srpna rostou četně jedovaté muchomůrky.
V podzimních měsících začínají plodit pozdější letní druhy, mezi něž se řadí i křemenáč osikový, kozák březový a ryzec. K nim se rovněž připojují již typické podzimní houby.