Jak zařídit bezbariérové bydlení
Snížená pohyblivost v důsledku přibývajících let, úraz či zdravotní potíže mohou naše dosavadní bydlení změnit v nevyhovující.
Pak stojíte před problémem, jak byt nebo dům přebudovat na bezbariérový, nebo jste nuceni takový začít shánět. Nejvýhodnější a nejekonomičtější variantou bezbariérového bytu / domu je novostavba, která je od počátku budována jako bezbariérová. Jakékoliv pozdější úpravy jsou bohužel většinou nákladnější. Ovšem sehnat takové bydlení nemusí být snadné.
Jak by tedy měl vypadat bezbariérový dům, popřípadě jakými úpravami ze standardního bytu udělat byt bezbariérový?
Přístup do domu
Tato otázka bývá často tou první a nejpalčivější,kterou je potřeba zajistit. Schody – dveře – prahy – úzký průchod, to vše jsou úskalí, se kterými se handicapovaný musí potýkat.
Nejvhodnějším řešením přístupu do budovy je vybudování rampy. Její minimální šířka by měla být 130 cm a její podélný sklon maximálně 1:12, u ramp kratších než tři metry pak 1:8. Povrch by měl mít protiskluzovou úpravu. Rampa musí být zajištěna zábradlím, jehož optimální výška je 90 cm. Zábradlí musí přesahovat rampu na obou stranách minimálně o 15 cm.
Dalším důležitým aspektem je šířka dveří, která by měla být minimálně 90 cm. Překážku, kterou také dveře představují jsou prahy, které by zde neměly být. Vhodné je na jejich vnitřní stranu umístit madlo a to zhruba ve výšce 90 cm.
Jestli-že se potom jedná o patrovou budovu, bez výtahu se zřejmě neobejdete. Jeho šířka by měla být minimálně 90 cm.
Koupelna a toaleta
Místnost pro provádění osobní hygieny bývá dalším palčivým místem. Problémy, které se zde mohou vyskytovat zdravý člověk často vůbec nevnímá. Koupelnu a WC je tedy často nutné zrekonstruovat tak, aby splňovaly potřebné požadavky.
umyvadlo – mělo by být ploché a umístěné níže, než standardní umyvadlo. Je vhodné, aby bylo vytvarované tak, aby byla usnadněno ovládání baterie a mytí rukou.
vana či sprchový kout – dno sprchového koutu musí mít protiskluzovou úpravu, jeho důležitou součástí je také sklápěcí sedátko a opětná madla. Ani zde samozřejmě nesmí být práh a měl by být opatřen posuvnými dveřmi. Pro předcházení neblahých událostí s vytopením sousedů, je vyžadován sklon podlahy alespoň 2%. Také běžná vana není pro handicapované vhodná. Vyhovující je polozapuštěná vana, kolem níž jsou vhodně rozmístěná madla.
toaleta – záchodová mísa by měla být v maximální výšce 48 cm od podlahy a kolem by měl být zajištěný dostatečný prostor – od zadní stěny minimálně 70 cm a z boku nejméně 30 cm. Také zde musí být vhodně umístěná madla. Maličkost jakou je držák na toaletní papír neumisťujte výše než 80 cm.
V koupelně i na toaletě je pak nutné zvážit vhodné rozmístění dalšího zařízení jakými jsou např. skříňky, zrcadlo, poličky aj.
Kuchyně by měla být bez nástrah
Obecně se za ideální považuje uspořádání kuchyňské sestavy do tvaru písmene L nebo širokého U. Při navrhování dispozice bezbariérové kuchyně ale myslíme na to, že postižený kolem sebe potřebuje manipulační prostor kruhu o poloměru 150 cm. Pak se dokáže plně otočit na vozíku o 360 °, vyndat třeba ze zásuvky zeleninu a přesunout se na druhou stranu pracovní plochy.
Spodní skříňku s odpadkovým košem snadno přesuneme po kolečkách. Horní plocha slouží jako odkladní.
Pracovní plochu potřebuje osoba na vozíku logicky nižší. Jestliže je v domácnosti ještě jiný člen než vozíčkář, můžeme použít systém, který umožňuje pracovní desku polohovat elektricky ovládanými pojezdy. Používají-li domácnost pouze vozíčkáři, nic nebrání pracovní plochu napevno zabudovat do vyhovující výšky.
Velkým problémem pro lidi na vozíku jsou myčky, mrazáky a lednice. Sedící vozíčkář se musí příliš naklánět, aby mohl udělat tak jednoduchý úkon jako např. vyndat z myčky umyté talíře. Stejně tak spodní zásuvky mrazáku jsou těžce dostupné a nebezpečné. Vítanou novinkou na trhu jsou myčka a lednice pro handicapované zabudovaná do zásuvek ve výšce, která vyhovuje vozíčkáři.
