Zkuste si do dnešní doby přenést některé tradice Štědrého dne
Seznámíme vás s celodenním mumrajem, který směřoval k nejslavnostnější večeři v roce, kdy se sešla celá rodina. Máte-li rádi tajemno a jste trochu pověrčiví, zkuste si letos udělat Štědrý den tak, jako naši předkové. Podíváme se na tradice, které se dodržovaly doma, nebudeme tedy například házet slepicím zrní s mákem, což mělo zajistit, aby příští rok dobře nesly.
Od rána se vařilo, ale nejedlo
Na Štědrý den se začínalo se zvyky hned od brzkého rána. Kdo se hned po probuzení opláchl studenou vodou, utužil si zdraví na celý příští rok. V každé domácnosti, kde se dodržovaly tradice, se již od rána vařila takzvaná štědrovačka, tedy polévka takzvaně co dům dal. Polévka se ale hned nejedla, přes den se totiž všichni snažili držet půst, aby večer zahlédli zlaté prasátko – symbol zimního slunovratu. Pekl se také chléb a vdolky.
Na Štědrý den se nesmělo prát, jinak by se do domu přivolala smůla, což mnohé domácnosti dodržují dodnes. Zapovězeno bylo také psaní dopisů svým milovaným, protože to zvěstovalo brzký rozchod. Odpoledne se zdobil stromeček, na který se dávala sušená jablíčka a různé ozdoby ze slámy, dřeva či cukroví.
Když vyšla první hnězda
Děti vyhlížely první hvězdu a ihned za hospodářem spěchaly mu tuto zprávu zvěstovat. Znamenalo to, že může začít štědrovečerní hodování a čekání na rozdělování dárků. Hospodář zapálil svíce a rozkrojil jablko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Každý snědl svůj kousek, aby všichni vždy trefili domů a za rok se opět ve zdraví sešli.
Hospodyňka měla vše nachystáno na stole, během večeře totiž od něj nikdo nesměl, protože za rok už by se rodina nesešla celá. Na úvod každý dostal trochu hrachu, který spojoval rodinu v dobrém i zlém. Pak se servírovala polévka pro sílu, čočka symbolizující hojnost a na závěr ryba nebo jiný masitý pokrm, anebo houbový kuba kvůli pohodě a radosti. Recept na tento opomíjený pokrm naleznete zde.
Společné zpívání koled
Po večeři hospodář zapálil svíčky na stromečku a všichni společně zpívali koledy. V některých domácnostech se také strojily jesličky. Figurky se k nim přidávaly každý den chronologicky podle biblických událostí, o Štědrém večeru tedy do jesliček uložili Ježížka a k němu postavili pastýře a anděla. Takto se pokračovalo až do 6. ledna, kdy se u stromečku naposledy zpívaly koledy a u jesliček přibyli Tři králové.
Pokud tedy máte chuť, zkuste společně s dětmi vyhlížet první hvězdu, strávit volnou chvíli společným zdobením stromečku či za doprovodu staročeských koled poskládat betlém.
