Majoránka je jedním z nejčastěji používaných koření. Vypěstujte si vlastní, je právě ideální čas
Majoránka je dobrá k dochucení masa, polévek, bramboráků i omáček. Navíc je uplatňována i v lidovém léčitelství. Pomůže vám od migrény, nervové vyčerpanosti i od nachlazení. Pomáhá také zlepšit trávení. Kdysi se jí přisuzovala i určitá magická síla, neboť prý dokázala vyléčit zlomené srdce. Mít ji doma se zkrátka vyplatí. Můžete ji sice v případě nouze nahradit třeba tymiánem, na rozdíl od něj je ale o něco jemnější a sladší. Obsahuje velmi aromatickou nezaměnitelnou silici, hořčiny, třísloviny a vitamin C. Její chuť je silně kořeněná, podobně, jako je tomu u tymiánu.
Majoránku lze pěstovat ze semínek a právě březen je ideální čas na jejich výsadbu. Pěstování majoránky není nijak náročné, přesto to má svá specifika. Poradíme, co udělat pro to, abyste se radovali z krásné a zdravé rostliny a měli z ní užitek po celý rok.
Pěstujte ji jako letničku
Majoránka, jako domácí rostlina, se používá od nepaměti. V historické literatuře najdeme zmínky od perských kronikářů, římských učenců i středověkých léčitelů. V Řecku a Římě byla považována za rostlinu lásky a silné afrodiziakum, proto se používala hlavně při přípravě mastí a tinktur.
Původně je vytrvalá, ale u nás se pěstuje jako jednoletá. V přírodě roste ojediněle i planě. Drobné plstnaté listy jsou obvejčité, květy drobné, narůžovělé. Pro běžné kuchyňské využití postačí tři až pět rostlinek, chcete-li nasušit koření do zásoby, pak vypěstujte jeden menší truhlík majoránky. V závislosti na podmínkách dorůstá do výšky 20 až 40 centimetrů.
Vyklíčí za tři týdny
Pokud si chcete majoránku předpěstovat, vysejte semínka do pěstebních nádob teď v březnu. Pokud chcete zasadit semínka rovnou ven do záhonu, počkejte až do dubna. Semínka jsou velmi drobná a při teplotě 20 °C vyklíčí tak za dva až tři týdny.
Předpěstování
Při předpěstování stačí semínka zasadit do zeminy chudší na živiny. K dostání jsou i substráty určené speciálně pro pěstování bylin a zeleného koření. Nijak semínka nezahrabávejte, stačí je jemně zatlačit do půdy. Pravidelně zvlhčujte pomocí postřikovače a než se objeví první lístky, můžete mít nádobu přikrytou fólií, do které jste před tím propíchali dírky, aby měla semínka přístup ke vzduchu. Jakmile se objeví první lístky, dejte květináčky na dostačeně slunné místo, třeba na okenní parapet. Jakmile bude mít rostlinka čtyři pravé lístky, přepíchněte ji do bohatší zeminy. Do jedné jamky vložte 3 až 5 rostlinek.
Sazenice můžete dát na záhon nebo do venkovních nádob v druhé polovině května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky. Zasaďte je do sponu s alespoň dvaceticentimetrovým rozestupem, do truhlíků vložte svazečky po asi 15 cm.
Semínka do záhonu
Pokud chcete semínka vysadit rovnou do záhonu, učiňte tak v dubnu a opět je jen lehce přikryjte zeminou. Jakmile trochu povyrostou, je třeba je přesadit. Majoránka má totiž tendenci se rozrůstat do šířky. Přesaďte rostliny do trojsponu a dodržujte 20 až 30centimetrové rozestupy.
Vyberte vhodné stanoviště i půdu
Majoránka je středomořská bylina, takže vyžaduje dostatek slunečních paprsků. Ocení lehčí hlinitou a nezamokřenou půdu. Lépe totiž snáší sucho než příliš vydatnou zálivku. V písčité nebo těžké hlinité půdě se majoránce moc nepovede. Naopak se jí ale bude dařit na stanovišti, kde jste před tím pěstovali okopaniny, luskoviny a hnojené zeleniny. Po těchto plodinách totiž v půdě zůstává dostatek živin.
Na zahradě by se majoránka neměla hnojit přímo chlévským hnojem, neboť potom vytváří opožděně květenství. Potřebuje dostatek živin. Pokud jich v půdě není dostatek, přihnojujte ji jednou za 14 dní kombinovaným hnojivem.
Kdy ji sklidit
Majoránka nejvíce voní před rozkvětem, v tu dobu se také sklízí. Za sezonu se majoránka sklízí dvakrát až třikrát. Poprvé na konci června či na počátku července, podruhé v srpnu a když se zadaří, tak i potřetí v průběhu podzimu. Nejlepší je majoránku ustřihnout asi 5 cm nad zemí, a to v dopoledních hodinách po uschnutí rosy.
Sklizené rostliny se suší na stinném a vzdušném místě. Potom sdrhnete listy ze stonků. Při použití umělého tepla nesmí teplota vzduchu překročit 40 °C. Usušenou nať lze skladovat v dobře uzavřených nádobách chráněných před světlem. Neskladujte ji však příliš dlouho. Už po třech měsících skladování ztrácí velkou část svých silic. O tom, jak pěstovat bazalku, jsme psali zde.
