Dejte půdě pořádnou dávku živin. Zasejte zelené hnojení
Pokud už jste sklidili první úrodu raných brambor či jarní zeleniny a na nový výsev se nechystáte, nenechávejte půdu zbytečně ležet ladem. Zasejte do ní rostliny pro zelené hnojení. Mají totiž velkou moc. Dokáží totiž půdu ozdravovat a působit proti škůdcům či chorobám, navíc podporují tvorbu humusu. Tedy za předpokladu, že je do půdy včas zaryjete.
Začněte vysévat
Ideální doba pro výsev zeleného hnojení je červenec nebo začátek srpna. Nejvíce živin rostliny obsahují ještě před začátkem kvetení, a to je tedy doba, vhodná pro jejich zarytí do půdy. Pokud však necháte rostliny i vykvést, poskytnete tím potravu pro včely, čmeláky i motýly.
Zázračný měsíček
Skvělým zeleným hnojivem je půvabná svazenka vratičolistá. Není příbuzná s žádnou z tuzemských kulturních rostlin, nehrozí přenos nemocí na zeleninu. Rychle roste, dobře prokořeňuje a snáší také sucho. Skvěle vám také poslouží měsíček lékařský. Je to známá léčivá rostlina, ale ve formě zeleného hnojení pomáhá půdu zbavit háďátek.
Hrách, vikev, jetel
Pořádnou dávku dusíku dodají půdě vikvovité rostliny. Díky hlubokým kořenům se tyto rostliny rovněž postarají o drenáž půdy. Zasejte si také hrách, který se vám může na zimu hodit, ale také vikev či různé druhy jetele. Stejně dobře poslouží rostliny jako hořčice, lupina nebo pohanka. Ty poslední dvě jmenované rostliny se vysévají na půdy kyselé, ostatní mohou jít do půdy neutrální a zásadité.
Malé kořínky
Půdě prospějí nejen zelené nadzemní části, ale také drobné kořínky. Prospěšné je především kořenové vlášení, což jsou mikroskopické kořínky, které se dožívají jen několika desítek minut a sotva narostou, už je nahrazují další. Odumřelé kořínky se pak stanou potravou pro půdní organismy, kterých žije nejvíce právě na povrchu kořenů a v jejich bezprostřední blízkosti. Díky tomuto spojení vzniká i půdní humus, což je základ pro dobrou úrodu. Skvělou službu vám také poskytnou žížaly. A kompostér si můžete založit i doma. Více o tomto tématu jsme psali zde.
