Vysaďte si zapomenutou zeleninu, na které si naši předkové běžně pochutnávali

Zahrada 05. dubna 2021 | 21:03 — Helena Malá
Rajčata, mrkev, petržel, zelí, ředkvičky či kedlubny dnes pěstuje každý. Je ale škoda, že se tak trochu pozapomnělo na plodiny, které dříve naši předkové běžně pěstovali. Mnohdy šlo totiž nejen o chutné, ale hlavně zdravé druhy. Pojďme si některé z nich připomenout.
Dalších 5 fotografií v galerii
Zelenina našich předků z českých zahrad často vymizela / Depositphotos

Na talířích našich předků se maso zdaleka neobjevovalo tak často jako dnes, lidé jej podstatně více nahrazovali zeleninou a dalšími plodinami. Mnohé druhy už dnes pěstuje málokdo, přitom je to docela škoda. Představíme vám 5 druhů plodin, které se na dnešních zahradách objevují už jen zřídka.

Křen

I dnes existují místa, kde není pěstování křenu ničím výjimečným, velkou tradici má tato brukvovitá trvalá kořenová zelenina například v Malíně na Kutnohorsku. Jinak už ale křen z českých zahrad mnohde vymizel. Přitom k uzenému masu je vynikající, stejně tak je velmi chutná křenová omáčka. Navíc lze křen využít i k léčebným účelům. Používá se při infekcích ledvin a močových cest, ale i při bronchitidě. Směsí křenu a medu si výrazně pomůžeme od kašle a silného zahlenění. Křenové obklady se zase doporučují při astmatu, revmatismu nebo bolestech hlavy.

Aby se křenu dobře dařilo, vyžaduje slunné místo, maximálně polostín. Zemina by měla být vlhká a bohatá na živiny. Suché půdy křen nemá rád, ale ani moc vlhké. V suché zemině vyrostou jen úzké kořeny, v přemokřené zase mají tendenci uhnít. Řízky kořenů je možné vysadit buď na počátku jara, nebo pak na podzim.

Artyčok

Dnes lidé artyčok považují za exotickou zeleninu, dříve ale šlo o zcela běžnou plodinu. Rostlina připomíná bodlák a ke svému životu potřebuje teplo, teploty pod -10 °C vysloveně nesnáší. Plodem je jedlá nažka. Teď v březnu je ideální čas na výsev do truhlíčků nebo pařeniště, později pak mladé sazeničky lze přesadit do květináčků a v druhé polovině května pak dostatečně silné rostlinky přemístěte do volné půdy. Sklízejí se dosud nerozkvetlé květní úbory, odkvetlé stonky se seřezávají a na zimu přikrývají chvojím, aby nezmrzly.

Pupence jsou výtečné vařené přelité rozpuštěným máslem, dušené, pečené, grilované, smažené i naložené v olivovém oleji. Dopřát si je můžeme i čerstvé - třeba jako salát. Jde o velmi zdravou plodinu, která má silné antioxidační účinky, dokáže také zklidnit podrážděný žaludek, prospívá mozku i játrům. Květy artyčoku milují také včely, které tak přilákáte do své zahrady. O tom, jaké rostliny k vám přitáhnou užitečné tvory, jsme psali zde.

Rebarbora

Rebarbora neboli reveň vlnitá se podobá lopuchu, ale ve skutečnosti jde o zeleninu. Pěstovat rebarboru není náročné, ale pokud ji zasadíte, se sklizní musíte počítat nejdříve za dva roky. Má ráda humózní zeminu, mírně zásaditou, dostatek vláhy a především živin. Po jarní sklizni jí dopřejte slunné místo a na podzim pořádnou dávku kompostu. Rostlinu je možné vysadit v březnu nebo dubnu, ale i v říjnu.

Listy rebarbory se sklízejí od poloviny dubna do poloviny června. Pozdější sběr není vhodný, neboť řapíky obsahují více kyseliny šťavelové, která může citlivým lidem dráždit žaludeční sliznici. Z rebarbory se připravuje výborná marmeláda, rosoly, kompoty, ale vůbec nejlepší je koláč s drobenkou. Zkusit můžete také rebarborovou zmrzlinu nebo ji dát k masu.

Lebeda

Lebeda je jednoletá bylina příbuzná špenátu nebo řepě (čeleď merlíkovitých). Pro kuchyňské použití se doporučuje vysévat semena od března do srpna. Mladé listy lebedy lze konzumovat syrové, například v zeleninových salátech nebo pomazánkách. Starší listy je potřeba krátce povařit, můžete je podávat například v polévkách či omáčkách, nebo je použít jako přílohu. Dušenou lebedu můžete připravit stejným způsobem jako dušený špenát. 

Na rozdíl od špenátu ale roste rychleji, umožňuje opakovanou sklizeň a obsahuje méně kyseliny šťavelové. Lebeda má léčebné účinky, rozpouští hleny v plicích a průduškách, léčí revmatismus, dnu a otoky kloubů. Z lebedy se dá dělat hodnotná šťáva, odvar či nálev.

Tuřín

Brukev řepka tuřín je dvouletá rostlina z čeledi brukvovitých. V prvním roce vytváří nadzemní bulvu a ve druhém roce pak vykvétá a uzrají jí semena. Chutná jako kedluben. Dá se zpracovat prakticky celý, včetně listů. Syrový tuřín je možné přidat do salátu, listové odrůdy pak zpracujte jako kapustu nebo špenát. Lze jej nakládat nakyselo, použít do receptů jako brambory, vařit, zapékat, plnit, upravovat jako zelí nebo kombinovat s masem, houbami i zeleninou. Výborné jsou tuřínové hranolky, dušený tuřín jako příloha k masu nebo polévka. Z tuřínu se dokonce vyrábí i aromatické víno.

Tuřín se do půdy vysévá v březnu až dubnu, vegetační doba je 6-7 měsíců. Je to nenáročná rostlina, hůře se jí daří v těžké, mokré a špatně odvodněné půdě, a také nedostatek vláhy má vliv na horší vývoj bulev. Má mnoho lidskému tělu prospěšných látek, je zdrojem vitaminů, minerálních látek i stopových prvků, je lehce stravitelný a působí i antioxidačně.

Komentáře
Reklama
Reklama

Mohli jste přehlédnout

Nová experimentální baterie může znamenat skokový posun na poli spotřební elektroniky

Holubí trus je pro zahrádkáře poklad. Pohnojí vaši zeleninu...

Velkoformátové obklady a dlažby se nehodí jen do velkých...

Z pecky od manga si můžete snadno vypěstovat krásnou domácí...

Bílý jogurt má mnoho využití. Nechte se překvapit jeho...

Kolik vydělávají na webcam: dívka z Prahy sdílí skutečná...

Nečekané jarní mrazíky mohou zničit ovocné stromy. Chraňte...

Zavřít reklamu