Bílá sobota je dnem smutku i největších velikonočních příprav
Pojďte se podívat s námi, na co byste v tento den určitě neměli zapomenout.
Den ticha bez mší
Bílá sobota je v křesťanské liturgii považována za nejtišší den celého týdne. V tento den se v kostelech zásadně neslouží mše svaté, povoleno je pouze pomazání nemocných a svátosti smíření. V noci na neděli, která je označována jako Boží hod velikonoční, se pak konají vigilie na oslavu svaté noci, kdy měl vstát z mrtvých Ježíš Kristus.
Začíná příprava na hody
Pro milovníky jídla je Bílá sobota doslova slavnostním dnem, jelikož o půlnoci na neděli končí také půst. Celý den je však už od časného rána obdobím velkých příprav nad nadcházející svátky.
Hospodyňky od rána uklízí a zdobí celý byt či dům, odtud také pramení název sobotního dne, jelikož v minulosti se v tento den stavení bílilo a celé stavení se muselo vymést novým koštětem. O Bílé sobotě se také pečou všechny dobroty, tedy mazance, beránci a jidáše. V rodinách, kde nebývalo příliš peněz, se vařívala tradiční jarní polévka z bylinek.
Pletení pomlázky i mytí rosou
Mezi tradicemi tohoto dne, které se dodržují do dnešní doby, je zejména zdobení kraslic, pletení pomlázky, se kterou v pondělí chlapci i dospělí vyrazí na koledu. Podle starých pověr by se děvčata měla v tento den ještě před svítáním umýt rosou, což jim zaručí, že jim na kůži nenaskáčou pihy.
Bohatou úrodu pak měly podle tradice zajistit křížky z ohořelých dřívek, které rodiny nosívaly na pole. Popelem z posvěceného ohně se zase posypávaly louky, jinde se uhlíky schovávaly v domě za trámy, aby byl dům chráněn před požárem.
Bílá sobota je pro křesťany vyvrcholením takzvaného Třídenní, do něhož spadá také Zelený čtvrtek a Velký pátek. Jaké tradice a pověry se váží k prvně jmenovanému, se můžete dočíst v našem článku zde.
