Jsou krásné, ale velmi nebezpečné. Nerostou vám náhodou tyto keře na zahradě?
Navíc v případě, že byste vy nebo váš potomek pozřeli větší množství bobulek těchto křovin, mohly by být následky fatální. Důkladně si proto prostudujte, s jakými keři byste měli na svých pozemcích raději šetřit.
Ptačí zob nechte ptákům
Ptačí zob je jedním z nejoblíbenějších keřů pro živé ploty. Je stálezelený, rychle roste, dobře se tvaruje a chrání před hlukem a zvědavci. Jak název napovídá, na lesklé černé bobulky se slétají ptáci. Na rozdíl od savců však pro ně nejsou jedovaté. Naštěstí jsou plody svíravě trpké a otravy, spíše nevolnosti, nejsou příliš časté. Zajímavostí je, že macerát z dužiny plodů byl v minulosti pro svou sytě rudou barvu používán k dobarvování vína nebo barvení látek.
Pozor na práskací kuličky
Keře obsypané bílými bobulkami pámelníku přitahují děti jako magnet. Nejen, že lákají k ochutnání, ale jsou pro ně velkou zábavou. Vždyť, kdo kdy nešlapal na tyto nádherně práskací kuličky nebo je nelupal mezi prsty.
Buďte však ostražití. Mimo jejich pozření je tu totiž ještě sekundární riziko. I když děti kuličky nesní, mohou mít zažívací obtíže, když třeba jen sní svačinu s rukama, na kterých jim ulpěla šťáva z těchto kuliček. Snězení většího množství bobulí se může projevit zmateností, dezorientací a bezvědomím.
Chráněný, přesto nebezpečný
Velmi efektním, ale naprosto nevhodným jehličnanem do zahrady s dětmi je tis. Největší riziko představují krásně červené dužnaté míšky obalující semeno. Míšky samy o sobě jedovaté nejsou, dokonce jsou vyhledávanou ptačí pochoutkou, ovšem semena jsou prudce jedovatá!
Příznaky otravy přicházejí rychle, patří mezi ně zblednutí kůže, poruchy vidění, zvracení a křeče. Bez okamžité lékařské pomoci může nastat smrt obrnou a zástavou srdce. Zajímavostí je, že tisy se dožívají až 300 let a mají tvrdé dřevo, které se používalo k výrobě luků, kuší, hřebenů a uměleckých předmětů. Nyní je zařazen mezi zvláště chráněné druhy.
Lýkovec jedovatý
Lýkovec své druhové jméno jedovatý nedostal náhodou. Potíže nastávají ve chvíli, kdy se rostliny dotýkáte nebo si přivoníte ke květům, což způsobuje bolesti hlavy a nevolnost. Její pryskyřičné látky mají dráždivé účinky. Nejnebezpečnější je požití plodů.
I když svou hořkostí od konzumace odrazují, k velmi těžkým otravám dochází při pozření jen několika plodů. V každém případě je nutná lékařská pomoc, jelikož i lehké otravy vedou k nevratnému poškození ledvin. Z kůry lýkovce, přezdívaného též čertovo lejko nebo vlčí pepř, se v minulosti získávala červená barva sloužící v malířství.
Fatalista jménem břečťan
Svíravě hořké plody má naštěstí i oblíbený popínavý břečťan. Přesto se každoročně v ordinacích objevují zvědavé děti s úpornými průjmy a zvracením vyvolanými právě lákavými kuličkami břečťanu. Jenže děti kuličky nemusí jen kousat, ale i polykat. Bohužel výjimkou proto nejsou ani fatální otravy končící smrtí.
Smrtelný symbol krásy
Nejčastější otravy způsobuje právě tato rostlina, jejíž bobule připomínají jiné jedlé plody. Ve starověku si dámy z vyšší společnosti do očí kapaly šťávu z rulíku, jež rozšiřovala zorničky, což se tehdy považovalo za symbol krásy. Tyto experimenty však často končívaly smrtí.
Nebezpečné jsou i další více či méně jedovaté rostliny jako brsleny, krasavice cesmíny, oblíbené nenáročné hlohyně, bobkovišeň, střemcha či dřišťál. Buďte proto na sebe i své děti velmi opatrní a v případě, že někdo ve vašem okolí nějakou tu bobulku pozře, vyhledejte ihned lékaře. Pro lepší a rychlejší pomoc s sebou vezměte i vzorek rostliny.
Máme však pro vás také dobré zprávy. Okrasné rostliny nemusí být pokaždé jedovaté. Co takhle zpestřit svou zahradu například vřesem? Více se o jeho vysazování dočtete v našem článku zde.
