Pokud chcete mít bohatou úrodu zeleniny, musíte plodiny správně střídat. Jde o velmi účinnou metodu
Zemědělské plodiny se rozdělují do takzvaných tratí. Zjednodušeně se dá říct, že do 1. tratě patří nejnáročnější plodiny, do 2. tratě středně náročné plodiny a do 3. tratě ty nejméně náročné plodiny. A když se naučíte správné střídání těchto plodin, můžete se těšit na bohatou a hlavně kvalitní úrodu. Metoda sice vyžaduje čas na plánování výsadby, ale výsledek za to rozhodně stojí.
Účinná metoda
Střídání plodin na stejném stanovišti, někdy také označované termínem střídavý osevní postup, je jednoduchá, ale zároveň velmi účinná metoda. Vychází ze znalostí nároků plodin na živiny a vzájemných vztahů mezi rostlinami. Složitě vše vypadá jen na první pohled. Každý, kdo chce na své zeleninové zahrádce vypěstovat kvalitní úrodu, se dříve nebo později dobere k tomu, že myšlenka střídání má něco do sebe.
Princip je jednoduchý. Abyste se na své zahradě dočkali pěstitelských úspěchů, je třeba každoročně měnit místa pěstování těchto tří druhů plodin: v dalším roce na místo 1. tratě dáte plodiny 2. tratě, na místo 2. tratě plodiny 3. tratě atd.
Pokud si vše pečlivě naplánujete, budete moci na jednom záhonu během roku pěstovat i více plodin. Také v tomto případě však dbejte na jejich správné střídání. Metodu uplatněte i v případě, že na některé plochy vyséváte zelené hnojení.
Výhody vhodného střídání plodin
Metoda střídání plodin s sebou nese mnoho pozitiv:
- Vhodné střídání plodin pomáhá zachovat a zlepšit přirozenou úrodnost půdy.
- Rostliny stejné čeledi pěstujete na jednom záhonu nejdříve za 4 roky. Tím zamezíte jednostrannému vyčerpávání půdy (půdní únavě).
- Rostliny mají různě hluboký kořenový systém. Zatímco mělce kořenící zeleniny čerpají živiny těsně pod povrchem (např. podzimní špenát, salát k přezimování), hluboce kořenící rostliny si dokáží pro živiny "sáhnout" podstatně hlouběji.
- Střídáním rostlin zamezíte přenosu škůdců a chorob, kteří se specializují na konkrétní rostlinné druhy (např. cibuloviny – vrtalka pórová, houbomilka česneková; košťáloviny - nádorovitost košťálovin; brambory - drátovci).
- Pravidelné střídání pomáhá také v boji s vytrvalými plevely (pýr plazivý, svlačec rolní).
- Luštěniny vážou dusík, který je tak dostupný plodinám, které je v osevním postupu vystřídají. Zvlášť velké množství jej vyžaduje listová zelenina.
Rozdělení zeleniny podle tratí
Princip střídání plodin vychází ze skutečnosti, že plodiny mají rozdílené nároky na živiny.
Plodiny do 1. tratě
Do 1. tratě patří ty nejnáročnější plodiny. Je to zejména všechna plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky, lilek, cuketa, dýně), dále košťáloviny (květák, zelí, kapusta), celer, pórek a brambory. Půdu pro tyto plodiny je třeba připravit již na podzim, a to tak, že do ní zaryjete dostatečné množství chlévské mrvy/hnoje a kompostu. Tyto plodiny obvykle musíte přihnojovat i během samotného pěstování.
Plodiny do 2. tratě
Do 2. tratě patří zejména kořenová zelenina (mrkev, petržel, ředkev, ředkvičky, červená řepa), košťáloviny (brokolice, kedluben) a listová zelenina (salát, špenát, mangold). Půdu pro tyto plodiny připravujete až na jaře, a to přidáním kompostu před sázením/setím. O tom, jak vám může s výsadbou mrkve a další zeleniny pomoci toaletní papír, jsme psali zde.
Plodiny do 3. tratě
Mezi tyto nejméně náročné plodiny patří bobovitá/luskovitá zelenina (hrách, fazole, čočka, boby a sója) a také cibule a česnek. Záhon prakticky nemusíte připravovat před setím nijak a velkou výhodou je, že po pěstování bobovitých plodin bude mít půda dokonce lepší vlastnosti než předtím. Na kořenech těchto plodin totiž fungují bakterie, které rostlinám zprostředkovávají dusík ze vzduchu.
Víceleté kultury
Samostatnou kapitolu představují vytrvalé zeleniny a jahodníky, které můžete pěstovat na jednom místě více let (rebarbora, chřest, artyčok, bylinky).
Mezi plodiny, které je možné pěstovat na stejném místě i několik let, patří i kukuřice a salát.
