Zkrášlete zahradu neobvyklými listnáči. Některé mají květy podobné tulipánům, další voní po mandlích

Zahrada 25. dubna 2021 | 10:05 — Helena Malá
Zahrada bez listnatých stromů působí neúplně. Listnáče vypadají lehčeji a vzdušněji než jehličnany či stálezelené dřeviny. Vybrat můžete z klasických stromů, nebo druhů, které svou jedinečností vaši zahradu skutečně ozvláštní.
Dalších 5 fotografií v galerii
Listnaté stromy se mohou stát ozdobou zahrady / Pixabay

Pokud hledáte pro svou zahradu opravdu zajímavý okrasný listnáč, stačí si jen vybrat. Nabídka je totiž více než pestrá. My vám představíme tři krasavce. Jeden má květy podobně tulipánům, další vypadá, jako by ve větvích sedělo hejno bílých holubů a třetí zase nádherně voní po mandlích.

Lyriovník tulipánokvětý

Lyriovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) se stane chloubou vaší zahrady. Jde o vysoký strom s listy, které svým tvarem připomínají lyru. Na přelomu jara a léta pak kvete nádhernými žlutozelenými květy s oranžovou kresbou, které nápadně připomínají tulipány. Tento strom patří k nejdekorativnějším stromům, a to nejen kvůli svým neobvyklým květům či zajímavě tvarovaným listům, ale i kvůli jeho mohutné stavbě a krásnému podzimnímu vybarvení.

Jeho domovinou je Severní Amerika, kde tyto stromy dosahují výšky 20-35 metrů, rozpětí koruny je až 15 metrů. Žluté dřevo tohoto stromu se používá na intarsie pro výrobu nábytku nebo jako dřevěné obklady domů či k výrobě uměleckých předmětů. Silice z kořenů nahrazovala hořkost chmele při vaření piva.

Nejlépe se bude lyriovníku dařit na slunečném stanovišti, ale snese i polostín. Potřebuje hlavně prostor. Vyhovuje mu mírně kyselá a vlhčí půda, ale nesnáší přemokření. Na nádherné květy si sice pěstitel nějakou dobu počká (stromy začínají nakvétat nejdříve ve věku 10 let), ale trpělivost se rozhodně vyplatí. Lyriovníky se obvykle dožívají okolo 300 let.

Davidie listenová

Davidie listenová (Davidia involucrata) má takřka sběratelskou hodnotu. Tento impozantní strom není moc k vidění, přitom je skutečně nádherný. Na Zemi žil již před dobou ledovou a věřilo se, že po ní vymizel. Až koncem 19. století byly nalezeny nějaké exempláře v Sichuanu v Číně. V roce 1903 byl strom přivezen do Británie a od té doby se začal sporadicky pěstovat jako nádherná rarita ve středně velkých zahradách mírného klimatu.

Strom dorůstá do výšky 6 až 8 metrů, má tmavší zelené listy srdčitého tvaru. Nejzajímavější jsou však jeho až 15centimetrové květy, které připomínají bílé holubice sedící na větvi nebo také kapesníky, i proto se davidii někdy přezdívá kapesníkový strom. Objevují se především v druhé polovině jara, tedy zhruba v průběhu května do června. I tento strom kvete až v cca 10 letech.

Davidie snese jakoukoliv dobře propustnou, živnou půdu. Tento listnáč můžete vysadit na slunce i do polostínu. Naopak hůře snáší těžké, jílovité a dlouhodobě přemokřené zeminy, ve kterých jí kořeny zahnívají. U menších stromků může být problémem i zimní vymrzání, jinak snese mrazy do -17 °C, při silnějších mrazech je však nutná zimní ochrana. Dobře zakořeněná davidie dobře snáší vyšší teploty a toleruje sušší půdy.

Mahalebka

Mahalebka je známá také pod názvem turecká višeň. Jde o silně větvený a rozložitý keř či strom, dřevina dorůstá výšky 2-10 metrů, někdy dokonce i 12 metrů. V dubnu a květnu vykvétá bílými kvítky, které jsou aromatické, po přičichnutí ucítíte hořkou, mandlovou vůni. Květy vyrůstají v hroznech a jsou oboupohlavní. Plody jsou malé višně, které jsou černé barvy. Koncem léta jsou plody žluté, postupně červenají, až nakonec získají černou barvu.

Turecká višeň se pěstuje nejen pro okrasu, ale ze semen uvnitř pecek se získává koření. Semena mají výraznou vůni a chuť. Dřevo mahalebky se také využívá v řezbářství, protože je těžké a tvrdé. Z plodů se vyrábí známý likér maraska. Plody se příliš nehodí k přímé spotřebě, protože jsou trpké.

Keř je teplomilný, nesnáší trvalejší zastínění. Mrazuvzdornost tohoto druhu je do -34 °C. Preferuje středně těžkou, jen mírně vlhkou půdu a slunné či polostinné stanoviště. Mahalebce vyhovuje zásaditá zemina, ale nevadí jí i kyselejší. Snáší dobře sucho, daří se jí i na skalnatých, suchých stráních. O tom, jak si doma vypěstovat olivovník, jsme psali zde.

Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci Mӧlltal již od této neděle

Kam na první letošní lyžování? Na rakouském ledovci...

Egyptská Taba: Vítejte v ráji dobrodruhů

Přemýšlíte o změně? Pár tipů na místa pro život, kde si...

Evropské termální ráje: Tipy na místa, kde se v horké...

Luxusní únik: Zažijte netradiční dovolenou v exkluzivních...

Cestování v září: Tipy, kam vyrazit v těchto dnech za...

Zavřít reklamu