Pokud vás už nudí běžně pěstovaná zelenina, zasaďte si méně obvyklou. Třeba kačumu, čistec nebo vignu
Nemusíte hned klasickou zeleninu vyměnit za tu netradiční. Zkuste si vybrat některý z raritních druhů a vypěstujte si jej jen tak navíc k tomu, co máte rádi. Možná vás neobvyklá chuť natolik uchvátí, že novou plodinu začnete v budoucnu pěstovat už pravidelně.
Sladké pepino neboli kačuma
Plody pepina připomínají meloun, ale jsou menší a šťavnatější. Pěstovat lze rostlinu ideálně v květináči. V našich podmínkách totiž hrozí, že nestačí dozrát. V květináči rostlinu snadno přemístíte domů do tepla. Polokeř původem z Jižní Ameriky možná znáte pod označením kačuma nebo cachuma. Jde o jednoletku, která dorůstá do výšky až 40 cm. Svou chutí připomínají plody pepina banány, hrušky nebo melouny a sklízet se dají od července do srpna. Nejlépe chutnají čerstvé nebo posypané cukrem a skořicí. Klidně z nich ale můžete uvařit i marmeládu.
Místo chřestu čistec
Čistec hlíznatý patří do stejné čeledi jako máta nebo levandule, ale nepěstuje se kvůli květům, listům nebo vůni, nýbrž kvůli jedlým zaškrcovaných hlízkám, které vyrůstají na konci podzemních oddenků. Po podzimní sklizni můžete jeho hlízy upravovat podobně jako chřest nebo brambory. Dá se také sušit a konzumovat celou zimu. Pochází z Číny a do Evropy se dostal až v 19. století. Nejprve jeho chuť objevili ve Francii, kde se také dodnes v rámci Evropy nejvíce pěstuje. Pokud budete chtít čistec hlíznatý vyzkoušet, vyberte mu slunné stanoviště s vlhčí propustnou a nevápnitou půdou obohacenou o kompost. Snese ale i světlý stín. Jen dejte pozor, aby se vám čistec nerozrostl po celé zahradě.
Ke sběru jsou vhodné hlízy velké alespoň 5 cm. Nejčastěji se vaří v osolené vodě a poté omastí. Můžete je ale také dusit, fritovat, péct, grilovat nebo jíst syrové. Mají mírně oříškovou chuť, někomu připomínají topinambur, artyčok nebo květák.
Vigna je skvělá k masu
Tato vysoce výživná luštěnina je proslulá svými dlouhými jedlými lusky. Ty se dají dusit či vařit a představují vynikající přílohu k masu. V létě také skvěle doplní zeleninové saláty. Možná ji znáte pod názvem špagetové fazole. Pěstovali ji už starověcí Egypťané. Protože může dorůst až do dvoumetrové délky, je potřeba jí zajistit dostatečně vysokou oporu. Jen tak totiž narostou krásně dlouhé a rovné lusky. Oproti fazolím, které se u nás běžně pěstují, potřebuje více vody a tepla. Konzumují se hlavně lusky, ale pokud je necháte dozrát, můžete vyloupat i vlastní fazole a ty pak usušit.
Povede se jí v propustné půdě na slunném místě. Semena lze vysadit v květnu až červnu, a to do sponu 40 x 40 cm po dvou k vhodné opoře. Tenké lusky mohou být dlouhé až 1 m. Právě proto jí také čeští botanici dali název dlouhatec čínský. O tom, jak děti nenásilnou formou přimět jíst zeleninu, jsme psali zde.
