Víte, jak s pomocí rostlin docílíte úžasných přírodních barev?
Barvení přírodními barvivy je sice poměrně složité, přesto prožívá velký comeback společně s oblibou přírodních materiálů. Nejlépe se barví přírodní materiály, z nichž nejsnadněji přijímá barvivo čistá vlna.
Barviva, která najdeme na louce, v lese či na zahradě, jsou nejen účinná, ale mají navíc nesporný půvab. Vlastní přízi si můžeme vlastnoručně obarvit, a pak z ní uplést svetr, třeba třezalkový či jalovcový… Šála, svetr, ponožky či čepice, obarvené bylinkami, jsou rovněž velmi originálním a cenným dárkem.
Pro barvení potřebujeme přibližně stejné množství rostlin jako vlny. Rozdrcené či nasekané části zavážeme do gázy, zcela ponoříme a necháme vyluhovat přes noc v dostatečném množství měkké, nejlépe dešťové vody. Poté vodu i s rostlinami jednu až tři hodiny mírně povaříme, dokud nezískáme požadovanou barvu. Pak bylinky vyjmeme.
Vlnu zbavíme veškeré mastnoty, například vypráním v mýdlovém roztoku s přídavkem octa k poslednímu máchání. Můžeme použít mýdlo určené k praní, do pračky jsou však vhodnější tzv. mýdlové ořechy. Pak odmaštěnou vlnu hodinu vaříme v roztoku mořidla, nejpoužívanější je síran hlinitodraselný neboli kamenec.
Dobře vyždímanou vlnu vložíme do barevné lázně a zahříváme na teplotu kolem 30°C minimálně hodinu. Se vzrůstajícím časem a teplotou se intenzita odstínu zvyšuje. Nakonec vlnu necháme v barevné lázni zcela vychladnout.
Podle žádané barvy si natrháme potřebné rostliny. Kterými docílíme té správné barvy?
žlutá – nať kostivalu lékařského, vratiče obecného či měsíčku lékařského, bobule jalovce obecného, šťovík kyselý
zelená – listy bezu černého a kopřivy dvoudomé
růžová – kořeny šťovíku kyselého
fialová – bobule bezu černého
černá – kořen tužebníku jilmového
béžová – květy třezalky tečkované
hnědá – výhonky ostružiníku, odstín ještě prohloubí mořidlo ze slupek vlašských ořechů
zlatožlutá – květy rmenu barvířského
zlatavá – slupky z cibule
sytá červenohnědá – mořenový kořen
sytě modrá – čtyřnásobná dávka listů borytu barvířského